richard woox

Rozhovor S Richardem Wooxem pro časopis Týden, který nikdy nevyšel a asi ani nevyjde, protože v něm není zmíněn  Jaromír Soukup ni Empresa Media.
Praha, 03/01/2012

Richarde, jak Vás napadlo založit novou sportovní a fashion značku v době, kdy ostatní stagnují nebo rovnou krachují?

Prosímtě, sport je docela dobrý protipól pašování imperialistických motáků  z Hongkongu do Kantonu, což byl můj první podnikatelský záměr.  Když přijel  z Česka do Číny Zdenk  (jedná se o Zdenka Kubíka, předlohu postavy Czech made man – pozn. aut),  rychle zapadl do kantonský homosexuální komunity. Potkali jsme se v Soho  baru  na hlavní pařební  třídě, kam mají mimochodem zákaz vstupu dva klucí co zastupují WooX  v  Česku, ale nebudu je odkopávat, stačí, že se tam o nich mluví ještě půl roku po tom strašlivým večírku.  Vymyšlený jsem to měl dobře, Čínský homosexuální disent byl pro a někteří  zkušenější pašeráci  byli schopni převézt i objemnější mccarthystický spisy, ale pak přišla epidemie ptačí chřipky spojená s průjmama a  začlo se to vysírat. Ve vlacích, letadlech, na veřejných hajzlících. Během půl roku se spláchlo do čínských záchodků asi 1,3 tuny štvavý protikomunistický beletrie smotaný v prezervativech. Zdenk, který měl na starosti recruiting nových agentů a aplikaci kontrabandu, si ode mě koupil za deset dolarů svojí první doménu goofle.com  u který jsem se při registraci v srpnu 2007 překlepnul na géčku. Měl to bejt web o kriketu, pak si to správně registrovali nějací jiní týpci. Na vyhledávač mi to přijde uhozený, ale asi jim to neva. Web o kriketu by byl lepší.

WooX je podle agentury Millward Brown na 101 místě v každoročním celosvětovém rankingu značek Brandz top 100 za rok 2010. Jedno místo za Goldman Sachs, osm míst za Red Bullem. Takovýhle průlom dokážu pochopit u sociálních sítí, ale sportovní brand?

Když mi bylo zhruba deset, podstrčil jsem  svému mladšímu bratrovi desetidolarovku za to, že si prdne při nedělním obědě. Deset dolarů je celkem dost pro klučičí děcko, které je finančně závislé na krádežích  mincí  z pokladničky své sestry, takže brácha  se vrtěl, poulil oči, tlačil a poposedal, až dostal pohlavek a posral se. Od té doby si  vybavím  odér svíčkové a hoven vždycky, když korumpuju. Stejnou motivaci, jakou vyvolá  10 dolarů u  malýho hošíka, zmákneš u každýho, když budeš přidávat ňáký nuly.  V Millward Brown jsem navíc  dělal hned po škole. Být za Goldmanama mě ale uráží, domluvený to bylo jinak. Tím tě nebudu zatěžovat, skoukni žebříček příští rok.

U nás v Česku není běžné mluvit otevřeně o korupci, tady se tomu říká zhodnocení akcií a podobně. Nemáte strach, že budete za své výroky konfrontován?

Karla Janečka  jsem za našich společných studií v Carnegie Mellon University v Pittsburgu učil počítat karty při Black Jacku . Karlovi pak zakázali vstup do většiny kasín ve státech, protože je obral asi o míč, nebo o dva. No a teď prý s nějakýma kumpánama, jeden vaří pivo a druhej  ztrapňuje lidi a sebe v televizi, bojujou v Česku  proti korupci. Ale neměli  to, kluci,  jednoduchý,  žencká na registracích jim nechtěla posvětit Nadační fond proti korupci, tak ji museli uplatit. Ale Kája je chytrej geek, vymyslel si nějakej program, kterej mu točí  4,1 biliardy korun za rok, takže ho takovýhle výdaje netrápí. Navíc to všechno  hrne přes nějakej offshore na Mauriciu. Taky doufám, že kdyby mě chtěl někdo bonzovat za ňáký všimný, dá mi lehký avízo za ty finty při hazardu, který jsem mu nezištně přeposunul.

Na to, že jste Američan, máte celkem slušné povědomí o České republice.

Američan jsem náhodou, narodil jsem se v Austrálii v Darwinu. Na štědrej den.  To je celkem nešikovný vzhledem  k celoživotnímu 50% dárkovýmu deficitu. Ještě trochu  víc nešikovný je  to, že zrovna kulminoval cyklón Tracy, který ze mě udělal do  půl hodiny sirotka. Sotva mě stačili zabalit do peřinky.  Pak mě koulel asi 12 kilometrů, takže jsem odhadem ukoulel minimálně 48 000 sudů.  Vy se, slečno, děsíte, ale díky tomuhle jsem získal nepochybně nejlepší prostorovou orientaci  na tomhle světě. A mohl trénovat Michaela Gouliana, kterej před třema lety vyhrál  Redbull air race v Budapešti, mým druhým rodným městě.  Pro Majkla jsem vymyslel speciální udělátko, díky kterýmu jsem ho mohl tahat za jeepem  jako válec na antukový hřiště. V rámci dvouměsíční přípravy jsem s ním takhle najezdil asi 380 kilometrů, nějakých 190 000 sudů. Jsme kámoši.

A ta Česká republika?

Jasný.  Když mě našli zaraženýho  jako  korkovej  špunt  v turbíně dopravního letadla na nedalekým letišti, měl jsem odumřený nožičky.  V rámci humanitární pomoci mě poslali do  Széchenyiho léčebných lázní.  Tam v tu dobu chodil i Ernő Rubik, můj první adoptivní táta. Měl revmatický bolesti v kloubech rukou jak pořád vrtěl tím svým hlavolamem,  kterej zrovna ten rok vynalezl.  Jeden den nás cachtali ve stejný kádi a Erna zaujal těkavý pohyb mých zornic ze strany na stranu, jako bych sledoval imaginární kyvadlo. To jsem ještě nebyl v míru z těch sudů.  Tak si mě jako správnej vynálezce vzal domů na pozorování.  Když mi byl asi rok, Ernő mě poslal dál. Kostku se čtyřma řadama jsem mu poskládal za 25 sekund, což nezvládl a začal horečnatě vymýšlet Rubikova hada a kostku s pěti řadama a další pakárny, takže jsem mu málem umřel hlady…

Nechci Vás, Richarde, přerušovat…

…ještě jsem chtěl říct, že lidi narozený v Austrálii mají na ten hlavolam talent – mladej klučík  Feliks Zemdegs to teď dal za 30,88. Chtěl bych mu poradit, ať se nechá vláčet za jeepem, stáhne pak minimálně 5 sekund.  Táta Rubik byl původně architekt.  Jeho kámoši z česka Věrka a Vláďa , taktéž. Na nějakém dekadentním večírku v Praze se s architektníma  kumpánama  sjel Ernő trochu víc, než chtěl. Zapomněl mě tam. Myslím, že si dodnes nevzpomněl.  Věrka a Vláďa se snažili mě někde udat, ne že by to nebyli fajn lidi, ale zrovna  otvírali podle jejich projektu Kotvu,  tak měli hlavu v pejru, samej večírek,  víš jak.  Hlídala mě fůra lidí, co pak byli slavný, včetně ňákýho prezidenta, takže jsem jako batole pochytil spoustu čuňáren, který se mi pak jako dopělýmu bezvadně hodily.  Když  se podle jejich projektu otvíral ve Varech Termál, byli mi tři roky. Uměl jsem číst a psát ve třech jazycích, takže jsem se docela dobře zabavil sám.  Když mí třetí rodiče postavili ještě nějakej zastupitelskej barák v Berlíně,  dostali dištanc.  Atmoška doma zhoustla, nikdo nebyl zvědavej na moje dotazy týkající se zákonitostí na atomární úrovni, tak jsem šel. Bylo mi pět, asi nejmladší dítě na světě, který odešlo z domova a už se nevrátilo, aniž by ho někdo zamordoval a zežral.

Tak Vám mockrát děkuju, chtěla jsem se vás, Richarde, zeptat především na vaši současnou přítelkyni , víte, my jsme bulvární plátek a takovéhle bláboly mi šéfredaktor nezežere.

To mě teda strašně mrzí, tos měla říct hnedle, bych ti nadiktoval takový pikantnosti, že by se vám zadřel cyklostyl. Promiň  (Richardovi zvoní telefon, odchází  volat na ulici, slyším už jen:)….Tomijáku, ty kamikaze, ty prej kandiduješ na prezidenta, nechceš mě do budky před hrad?
Nahoru